Vliv čínské keramické kultury na svět
Jako důležitý dopravce čínské civilizace čínská keramická kultura hluboce formovala vzorec materiální civilizace a kulturní výměny na světě do tisíce let obchodu, technologie a umělecké produkce. Jeho vliv se odráží hlavně v následujících aspektech:
1
Včasná výstavba systému globálního obchodování
1. Tvorba „keramické silnice“:
Od dynastie Tang vstoupí čínský porcelán na mezinárodní trh prostřednictvím pozemkových a mořských obchodních sítí, které zahrnuje Japonsko, Indii, Arábii, Afriku a Evropu. Během Zhenga se nachází na západ v dynastii Ming, porcelán, jako diplomatický dar a obchodní komodita, dále podporoval hospodářskou interakci mezi Čínou a asijskými a africkými zeměmi a vytvářel „keramickou cestu“ vedle „Silk Road“.
2. Vývoz stupnice Scale:
Během dynastií Ming a Qing, Batavia (nyní Jakarta) dovezla každoročně 150000 kusů čínského porcelánu. Evropští obchodníci, jako je Nizozemsko a Portugalsko, použili Macau a Manila jako základny k přepravě čínského porcelánu do Ameriky, Oceánie a dalších míst a vytvořili křížový kontinentální řetězec.
2
Technologická inovace a průmyslová revoluce
1. Global šíření technologie tvorby porcelánu:
Čínská porcelánová technologie byla napodobována mnoha zeměmi od 7. století. Dynastie Fatemi v Egyptě (969-1171), Persie (13. století) a Benátky v Itálii (1470) postupně zvládly techniky výroby porcelánu; V roce 1708 německá továrna na Meissen Porcelain úspěšně vypálila tvrdý porcelán a označila evropský průlom v čínském technologickém monopolu a vyvolala lokalizované produkty, jako je francouzský modrý a bílý měkký porcelán a britská kostní Čína.
2. Základ standardů řemesel:
Čínská vysokoteplotní střelba, glazura, modrá a bílá malba a další technologie se staly měřítkem pro globální keramický průmysl. Například Kangjinská pec v Severní Koreji replikovala Yue peladon, zatímco Japonsko se naučilo Jingdezhen Blue a White Craftsmanship ze Severní Koreje, které byly založeny na čínské technologii.
3
Civilizační vzájemné učení a umělecká integrace
1. Infiltrace vzorů a estetiky:
Vzor Phoenixu v arabské hrnčířské hlíně a evropský styl rokokového stylu na modré a bílé vzory odrážejí inspiraci čínského keramického umění na cizí kultury. Přestože tvar řecké nádoby Anfala vznikl místně, jeho model námořního obchodu odráží komerční civilizaci na východním západě tvořenou vývozem čínských populárních sublimačních keramických hrnků.
2. Vývoz kulturních hodnot:
Prostřednictvím porcelánového obchodu byl čínský koncept „harmonie v rozmanitosti“ šířen. Během dynastie Ming, Zheng on Floet používal porcelán jako spojení k podpoře mírové diplomacie a hospodářské spolupráce v asijských a afrických zemích, což tvoří ostrý kontrast s západním koloniálním lupem.
4
Současné výzvy a kulturní kontinuita
1. Tlak přežití tradičního řemesla:
V současné době ručně nastříká dvě barevné keramické hrnek s logem v Číně, který čelí riziku dědictví a diskontinuity, s těžkou homogenizací keramických produktů. Na špičkovém trhu dominují mezinárodní značky a průmysl musí být revitalizován prostřednictvím technologických inovací a nehmotné ochrany kulturního dědictví.
2. Nepřetržitý vliv historických genů:
Navzdory změnám v moderním vzoru keramického průmyslu jsou tradiční řemesla z pecí jako Jingdezhen a Dehua stále považovány za duchovní zdroj světové keramické kultury a jejich historické dědictví stále poskytuje inspiraci pro globální keramické umění.
Čínská keramická kultura, která využívá objekty jako médium, vytvořila trojrozměrnou síť výměny materiálů, sdílení technologií a kulturního dialogu, která stále hluboce ovlivňuje směr rozvoje a estetické paradigma globálního kulturního průmyslu.
Čínská keramická kultura, která využívá objekty jako médium, vytvořila trojrozměrnou síť výměny materiálů, sdílení technologií a kulturního dialogu, která stále hluboce ovlivňuje směr rozvoje a estetické paradigma globálního kulturního průmyslu.
